|
|
Vliv a role Švédska při tvorbě imigrační politiky EU po roce 2000
Jandová, Monika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl sledovat vliv Švédska na proces tvorby imigrační politiky EU po roce 2000. Práce v 1. kapitole nastiňuje počáteční snahy EU o harmonizaci imigrační politiky ještě před rokem 2000, aby mohla navázat na popis současné situace. Ve 2. kapitole práce přibližuje vývoj švédské politiky vůči imigrantům ze třetích zemí a dokazuje, že otevřený přístup k imigrantům pramení ze zkušeností Švédska ve 2. světové válce. V rámci 3. kapitoly jsou sledovány 2 roviny legislativního procesu v EU. Jednak je popsáno, jakým způsobem vznikají pravidla pro přijímání legislativy v oblasti imigrace, jednak je popsán proces přijímání konkrétních legislativních úprav. Tyto 3 teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu, jakou roli sehrálo Švédsko v přijímání obou druhů legislativy od roku 2000. Na základě analýzy dochází autorka k závěru, že posoudit vliv jednotlivých členských států na legislativní proces v EU, tedy i Švédska, je velice komplikované a téměř nemožné sledovat, a to především kvůli nedostatečné transparentnosti v průběhu celého procesu. Za největší nedostatky autorka považuje především nezveřejňování pozic členských států při vyjednávání legislativních návrhů v pracovních skupinách a výborech Rady EU.
|
|
|
Vliv a role Švédska při tvorbě imigrační politiky EU po roce 2000
Jandová, Monika ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl sledovat vliv Švédska na proces tvorby imigrační politiky EU po roce 2000. Práce v 1. kapitole nastiňuje počáteční snahy EU o harmonizaci imigrační politiky ještě před rokem 2000, aby mohla navázat na popis současné situace. Ve 2. kapitole práce přibližuje vývoj švédské politiky vůči imigrantům ze třetích zemí a dokazuje, že otevřený přístup k imigrantům pramení ze zkušeností Švédska ve 2. světové válce. V rámci 3. kapitoly jsou sledovány 2 roviny legislativního procesu v EU. Jednak je popsáno, jakým způsobem vznikají pravidla pro přijímání legislativy v oblasti imigrace, jednak je popsán proces přijímání konkrétních legislativních úprav. Tyto 3 teoretické kapitoly jsou podkladem pro analýzu, jakou roli sehrálo Švédsko v přijímání obou druhů legislativy od roku 2000. Na základě analýzy dochází autorka k závěru, že posoudit vliv jednotlivých členských států na legislativní proces v EU, tedy i Švédska, je velice komplikované a téměř nemožné sledovat, a to především kvůli nedostatečné transparentnosti v průběhu celého procesu. Za největší nedostatky autorka považuje především nezveřejňování pozic členských států při vyjednávání legislativních návrhů v pracovních skupinách a výborech Rady EU.
|
|
|
Multikulturalita firem v EU
Zadražilová, Lucie ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Ilinitchi, Cristina (oponent)
Diplomová práce se zabývá multikulturalitou firem v Evropské unii jako jedním ze způsobů uchopení kulturní diverzity. Cílem práce je poskytnout pohled na různé přístupy k této tématice na základě již publikovaných zdrojů a na příkladech konkrétních praktik užívaných v organizacích. Základní otázka, kterou se práce zabývá, je následující: Směřují společnosti působící na trhu Evropské unie k modelu "multikulturní společnosti"? Práce obsahuje celkem čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní termíny, kterými jsou multikulturalita, diverzita a management diverzity. Stručně shrnuje historii a vývoj řízení diverzity, stejně tak důležitost zabývat se kulturní rozmanitostí. Rozebírá rovněž konkrétní faktory ovlivňující způsobující zájem o kulturní diverzitu a její řízení. Druhá kapitola nahlíží na kulturní diverzitu z perspektivy EU. Podrobněji rozebírá demografický vývoj obyvatel a pracovní síly posledních let jako jeden z nejdůležitějších externích faktorů při řízení diverzity, stručně shrnuje i historický vývoj migrace v Evropě, zabývá se imigrační politikou EU. Součástí této části práce je i legislativa EU z pohledu celkového přístupu EU k diskriminaci a rovným příležitostem v pracovní sféře. Třetí kapitola zkoumá diverzitu z pohledu firem. Je zde podrobně rozebírán Coxův model, podle kterého je možné dělit společnosti na základě přístupu k diverzitě, a konkrétní techniky, které organizace mohou praktikovat při přeměně na společnost multikulturní. Velká část této kapitoly je věnována multikulturním týmům. Poslední kapitola analyzuje konkrétní metody využívané společnostmi působícími na trhu EU a konkrétní rady pro řízení diverzity, které EU vytvořila pro malé a střední společnosti.
|
host ::
RSS.